Zpět Jaroslav Krásenský
Rekreačně sportuju celý život. Věnoval jsem se hlavně fotbalu, tenisu, cyklistice a turistice. Bohužel po úrazu v roce 2003 se mi daleko hůř hýbalo na tenise i na turistických výletech,“ vzpomíná s nelibostí v hlase 60letý Jaroslav Krásenský. Šlo o poměrně častý úraz z fotbalu: silně zhmožděné koleno, natažené křížové vazy, což ještě komplikovala začínající artróza. Následovala půlroční pracovní neschopnost, zákaz kopané, naopak doporučení lékařů, aby klidně ještě přidal v jízdě na kole. A proč ne? „Mám partu čtyř kamarádů, se kterými pravidelně vyrážíme na cyklistické vyjížďky. Jeden z nich je stejně starý jako já, tři jsou starší, kolem sedmdesátky. Jezdíme společně na celodenní výlety, hlavně o víkendech, většinou urazíme něco mezi 80 a 100 kilometry. Nejstarší z naší party, sedmdesátník, je bývalý závodní cyklista, tomu nemáme šanci stačit!“

Kolo se stalo pro Jaroslava nerozlučným parťákem. Turistika pro něj ztratila kouzlo ne ze zdravotních důvodů, ale po úmrtí bratra, který ho na pěších toulkách dřív vždycky doprovázel. Elektrokolo Jaroslav zatím nevyzkoušel, čeká ho tedy velká premiéra, na niž se už moc těší: „Nemyslím si, že budu kamarádům ujíždět, ale hlavně tomu nejrychlejšímu a nejstaršímu z nás bych chtěl stačit!“

K radosti má ještě jeden důvod. Kdykoli jede na dovolenou, bere kolo s sebou. „Vždy mám za cíl zdolání nějakého výškového bodu v okolí, naposledy jsem navštívil Jizerské hory, kde jsem si vyjel na Ještěd, na Šumavě jsem si vyšlápl na Poledník. Vzhledem k bolavému kolenu mě ale šlapání do kopce stálo dost velké úsilí. Od elektrokola si slibuju, že mi ušetří námahu. Vzdálenosti moc natahovat nehodlám, myslím, že 80–100 kilometrů denně stačí, ale doufám, že bude ježdění zkrátka snazší a určitě je dobré, že budu šetřit i to své bolavé koleno.“

Na dojíždění do práce Jaroslav kolo nevyužije, pracuje v centru Brna, kde je hodně velký provoz a cyklotras přes město je zatím k dispozici málo. Neznamená to však, že by elektrokolo provětral jen o víkendu. „Jezdím i ve všední dny odpoledne na kratší vyjížďky, zhruba 30–35 kilometrů, přes léto alespoň dvakrát týdně. Bydlím na předměstí, západně od Brna, kolem jsou nádherné lesy, takže možností, kam vyrazit, mám opravdu spoustu. Část trasy vede pochopitelně vždy po silnici, ale pak už se dostanu na bezpečné cyklotrasy, po kterých vyrážím objevovat krásy okolí.“

Kdo tedy chce začít letos o prázdninách s cykloturistikou a neví, kam vyrazit, sledujte blog na stránkách www.apache-elektrokola.cz/meni-zivot, kde se budou každý týden, až do konce září objevovat komentované tipy na výlety letošních aktérů Apache mění život.
Blog
Kola jako kola 05.09. 2016

Cílem dalšího výletu bylo projetí původního Masarykova okruhu v Brně a symbolické uctění památky všech závodníků, kteří položili život na oltář rychlosti. Jedním z nich byl i Hans Baltisberger, který zahynul před šedesáti lety. Start vyjížďky jsem zvolil stylově u věže časoměřičů, kde závod startoval a zároveň měl cíl. Po projetí Bosonoh, dlouhé rovince následoval průjezd Veselkou a Žebětínem s legendární Farinovou zatáčkou. Zde se nachází Motoristický památník, kde se návštěvník dozví vše o historii okruhu. Po projetí Kohoutovic mne čekal dlouhý sjezd do Pisárek a stoupání do Nového Lískovce a dále pak cesta pokračovala ulicí Jihlavská a zpět do prostoru startu a cíle. Při této jízdě jsem dosáhl 1000 odjetých kilometrů na elektrokole. Možná se vám bude zdát, že to není mnoho, ale stály za to !!!

Z Brna zdraví, Jaroslav







S Apachem za hranice 12.08. 2016

První příspěvek z nejvýše položeného elektrocyklistického regionu Salzburger Lungau. První pobytový den jsme vyrazili ze St.Michaelu přes Zederhaus do přírodního parku Riedingtal. Bez výrazného stoupání lze proniknout až do nedotčené velehorské přírody. V klidu šlapete podél zurčících potůčků, vnímáte všemi smysly atmosféru neporušené přírody a jedinými společníky bývají spokojeně se pasoucí stáda krav. Odměnou za vyšlapaná stoupání jsou ohromující horská panorama.

Na konci údolí nás čeká  horská chata s občerstvením a možností dobít baterii elektrokola. Trasa měří cca 60km, výškový rozdíl 700m, stoupání max.13%, takže pro elektrokolo úplná pohoda.

Ahoj Šumavo 15.07. 2016

Dnešní vyjížďka může mít název Za vyhlídkami, jezery a kaplemi. Z Modravy má cesta směřovala přes Tmavý potok na vyhlídku Oblík a dále na oblíbený Poledník, kde z bývalého rozsáhlého vojenské objektu se zachovala jen věž, sloužící nyní jako rozhledna. Pak prudký sjezd na Prášilské jezero, tam je nutné poslední úsek dojít pěšky. Odsud cesta vedla do Prášil a na nejnižší bod trasy Prášilský potok. Odbočka směrem na Vysoké lávky, bývalou Starou Hůrku a jezero Laka poskytuje jízdu nádhernou přírodou a po nových asfaltových cyklotrasách. Jezero Laka leží na svahu hory Plesná a je nejvýše položené (1096 m.n.m.) a zároveň nejmenší a nejmělčí ledovcové jezero na Šumavě. Na zpáteční cestě stojí za zastavení u kaple sv. Kříže, jediné dochované stavby významné sklářské osady Hůrka, proslulé výrobou zrcadel. Dále cesta vede na Novou Hůrku, Skelnou a přes Prášily, Velký Bor, Mechov na Vchynicko-Tetovský plavební kanál. Doporučuji odbočit k Hauswaldské kapli, která byla v roce 1820 zasvěcena Panně Marii Lurdské, patronce zázraků a uzdravení a stala se poutníky velmi navštěvovanou. Po zřízení vojenského prostoru byla v roce 1958 odstřelena a v roce 2005 obnoveny základy. V blízkosti kaple je pramen, který má prý zázračné účinky.

Poslední úsek vede kolem kanálu na rozcestí Rokyta, vyšlápneme na Tříjezerní slať. Je to ostrůvek severské přírody uprostřed šumavských lesů. Naučná stezka vede kolem tří rašelinných jezírek. Kolem žije mnoho vzácných živočichů a rostlin, např. masožravá rosnatka. Velmi prudký sjezd na Rybárnu a Modravu a tento výlet je u konce. Dnešní den jsem ujel 72 km, nastoupal 1574 výškových metrů a stejné množství sjel.

Za tento dovolenkový pobyt na Šumavě najeto 260 km a hodnocení a pocit z elektrokola je následující: Absolutní pocit volnosti a svobody jízdy, a kde už Jara nemůže, Apache pomůže!!!

 Zdravím Jara Krásenský

Ahoj Šumavo

 

Šumavský příspěvek na krátko 14.07. 2016

Dnešní projížďka byla vzhledem k rodinnému programu (projížďka koňským kočárem na Březník a Filipovu Huť) jen krátká. Z Modravy jsem vyrazil do údolí Roklanského potoka na Javoří pilu a Tmavý potok, potom zpět na Modravu a kolem Modravského potoka na Březník a zpět. Tato trasa vzhledem k profilu (prakticky rovina) a délce cca 30 km je vhodná pro rodiny s menšími dětmi, starší cyklisty nebo rekonvalescenty po úrazech. Zato ale vede překrásnou šumavskou přírodou s možností zchlazení se v potocích za horkých dnů.

 

Jara Krásenský 

Šumavský příspěvek na krátko

Srdce Šumavy- Pláně 13.07. 2016

Z Modravy Šumavskou magistrálou na Filipovu Huť, Kvildu, před Horskou Kvildou prohlídka Jezerní slatě a odbočení U Daniela směr Zlatá Studna, Churáňov a Zadov. Tady stojí za zastavení a výstup na unikátní rozhlednu skokanský můstek. Už samotný výstup na vyhlídkovou plošinu je zážitkem a krásný výhled na Šumavu je odměnou za tu námahu. Jízda pokračuje na Pláně, Nové Hutě, Svinná a Borová Lada. Další zastávkou jsou Knížecí Pláně, kde stojí za shlédnutí obnovený hřbitov. Odsud už nás čeká stoupání na Bučinu, tady je možnost doplnění energie i dát si zasloužené pivko, pak táhlý sjezd na Kvildu, krátký, ale prudký výšlap směr Filipova Huť a sjezd zpátky na Modravu. Tento výlet vzhledem k délce 58 km a členitému terénu doporučuji zdatnějším cyklistům, ale odměnou bude jízda krásnou šumavskou krajinou a ne úplně přeplněnou turisty.

 Zdraví Jara Krásenský

Srdce Šumavy-Pláně

Šumavský Oblík 12.07. 2016

Dnešní vyjížďka byla krátká, ale krásná. Za svůj cíl jsem si dnes zvolil vyhlídku Oblík. Protože byla jasná obloha s výbornou viditelností, měl jsem jako na dlani hraniční hřeben s Malým a Velkým Roklanem, Luzným a také Polední horu s rozhlednou Poledník, do vnitrozemí obec Srní. Tuto vyjížďku mohu každému doporučit, za námahu bude odměněn krásným výhledem. *Jen malá poznámka: Odbočka Za Oblíkem asi 600 metrů je cesta sjízdná, pak se prudce stáčí doleva. Tady doporučuji kolo zamknout nebo pohlídat kolegy a zbytek cesty, asi 500 metrů dojít pěšky. Cesta není sjízdná ani pro zdatné bikery.

Šumavský Oblík 

Jara Krásenský 

Nej Šumava 11.07. 2016

Z Modravy jsem vyrazil na místo s několika nej: patří k nejzapadlejším, nejdeštivějším ale i nejfotogeničtějším a nejnavštěvovanějším místem na Šumavě...na Březník. Cesta vede podél Modravského potoka s mírným stoupáním a až poslední úsek k památníku K. Klostermanna dá trochu zabrat. Dříve tu bývalo občerstvení, nyní jen infocentrum a památník. Pokračování mé jízdy vedlo přes bývalou Ptačí nádrž na Černou horu, pak prudký sjezd k pramenům Vltavy a znovu stoupání na Bučinu. Na místě nejvýše položené vesnice v ČR, 1153 m.n.m. dnes stojí pouze jeden hotel s výmluvným názvem Alpská vyhlídka. Za dobré viditelnosti jsou vidět Alpy, já jsem to štěstí neměl a tak si prohlédl alespoň věrnou repliku železné opony. Následoval pozvolný sjezd na Kvildu, tam se pokaždé zastavuji v obchůdku se suvenýry na vynikající borůvkový likér. Odsud už jen jedno prudší stoupání na Filipovu Huť a sjezd na Modravu kolem Bakalova sídla, hlídaného víc, než Pražský hrad.

 

Zdraví J. Krásenský

 Nej Šumava

Šumavské kopce 03.07. 2016

Dnešní výjezd byl první velkou zkouškou pro elektrokolo i pro mne. Z Modravy jsem vystoupal přes Tříjezerní slať Vaňkovou cestou na Poledník. Toto náročné stoupání za druhého stupně asistence jsem zvládl v naprosté pohodě. Pak následoval prudký sjezd na Velký Bor, Prášily k řece Křemelná a zase stoupání směrem na Skelnou a Dobrou Vodu. Tady stojí za zhlédnutí unikátní skleněný oltář na fotce. Pak cesta pokračovala přes Malý Babylon, Velký Bor, Mechov podél Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu. Další velmi náročné stoupání Hakešickou cestou přes Javoří pilu a zpět na Modravu.

Celkem 65 km překrásnou šumavskou krajinou se spolehlivým a vydatným pomocníkem (Hawk E3) mně nestálo tolik námahy, jak jiné roky s klasickým horským kolem a hlavně koleno nebolí!!! Zkouška dopadla na výbornou!

Jara Krásenský

Šumava

 

Seznamka s Apachem 30.06. 2016

Dnešní krásné slunečné odpoledne jsem využil na seznamovací jízdu s elektrokolem. Část vedla po silnici na bývalém závodním okruhu Velké ceny.

Zvolil jsem úsek s průjezdem legendární Farinovy zatáčky a stoupání do Kohoutovic.

Můj pocit s jízdy byl perfektní, nemalé stoupání jsem s pomocí druhého stupně asistence zvládl bez sebemenších problémů a potvrdil si tak skutečnost, že pomocí elektrokola budu zvládat i ty těžší a hlavně delší stoupání.

Druhá, delší a také krásnější část vedla oborou příměstských lesů, kdy se střídají prudké sjezdy i stoupání. Každým ujetým kilometrem se mé nadšení zvyšovalo, neboť na bezvadnou a pohodlnou jízdu se rychle přivyká. Dnešních ujetých 28 km sice není žádný výkon, ale s elektrokolem jsem nadšen a těším se na další výjezd.

Jara Krásenský

Seznamka s Apachem